Slavíme 100 let brněnské Masarykovy čtvrti
Národní památkový ústav, Metodické centrum moderní architektury v Brně a vila Stiassni se přidávají k oslavám sta let od pojmenování významné brněnské čtvrti po prvním československém prezidentovi. Od září do listopadu připravili zaměstnanci a spolupracovníci centra bohatý program tematických procházek a přednášek pro širokou veřejnost.
Oslavy, jejichž hlavním pořadatelem je Občanské sdružení Masarykova čtvrť, začaly již 2. června vernisáží výstavy v Knihovně Jiřího Mahena. Od té doby se koná množství akcí, jako jsou koncerty, sousedské setkání či dětský den. Podzimní cyklus pořádaný památkáři program obohatí o komentované procházky a přednášky. První z procházek zavede účastníky do kolonie Nový dům, která vznikla zároveň s areálem brněnského výstaviště. Další povede po stopách architekta Jindřicha Kumpošta, jiná se bude zabývat rozmanitostí bydlení v době mezi dvěma světovými válkami a chybět nebude ani komentovaná prohlídka kostela sv. Augustina. Přednášky pak představí zrod Masarykovy či původně Úřednické čtvrti, vývoj obytné výstavby, život a dílo sochaře Václava Hynka Macha nebo napětí, jež vládlo mezi mladými a staršími architekty.
Vstup na procházky a přednášky je bezplatný, procházky začínají na různých místech v závislosti na jejich programu. Přednášky se konají v přednáškové a výstavní budově v areálu vily Stiassni, vstup z Preslovy ulice č. 53. Podrobné informace je možné najít na webech www.100mc.cz a www.vila-stiassni.cz.
Masarykova čtvrť nemá pevně stanovené hranice. Rozprostírá se v zeleni na území městských částí Brno-střed a Žabovřesky na svazích Žlutého kopce, Kraví hory a nad Pisáreckým údolím. Za centrum čtvrti lze považovat náměstí Míru s kostelem sv. Augustina, které volně přechází v rozlehlý sportovně rekreační areál s parkově upraveným úbočím na Kraví hoře. Náměstí Míru spojuje s druhým pomyslným centrem, Vaňkovým náměstím, ulice Lerchova. Urbanistické řešení Vaňkova náměstí vychází z ve své době oblíbeného motivu segmentového uspořádaní objektů. V zahraničí lze spatřit aluze na tento efektivně utvářený veřejný prostor u berlínského sídliště Hufeisensiedlung. Masarykova čtvrť se formovala ve vlnách. Od konce 19. století postupně vznikala souvislá zástavba rezidenční vilové čtvrti budované podle zásad zahradního města. První byla Německá úřednická čtvrť (Beamtenheim) v podobě neorenesančních a secesních vil v okolí ulic Všetičkovy, Jiřikovského, Zachovy a Tvrdého. Následovala Česká úřednická čtvrť v těsném sousedství dnešního Wilsonova, dříve Císařského lesa. V období první republiky sehrála ve výstavbě klíčovou roli stavební družstva, z nichž nejznámější byly Na Vyhlídce, Úřednická čtvrť a Domov. Jejich přičiněním došlo k rychlému zastavění celého území. Ve čtvrti bydleli a působili nejvýznačnější z brněnských architektů: Kroha, Fuchs, Kumpošt, Ruller, ale i původně ve Zlíně etablovaný Karfík. Dne 17. července 1925 byla dosavadní Úřednická čtvrť se souhlasem prezidenta přejmenována na Masarykovu čtvrť. Svým pojmenováním, architekturou a urbanismem ztělesňovala hrdou a úspěšnou moderní společnost.
