Se stavitelstvím začal velmi brzy. Ve 14 letech prošel jako učeň tříletou zednickou průpravou u stavebního mistra Adolfa Micheroli ve Vídni a již 14 dní po maturitě na státní průmyslové škole nastupuje jako kreslič k městskému architektovi Oskaru Reinhartovi. V letech 1912–1915 prohlubuje svoje vzdělání na vídeňské Akademii výtvarných umění u profesora Otto Wagnera. Ještě během studia získává Zlatou medaili a Zvláštní ocenění akademie výtvarných umění a po perfektně provedené závěrečné práci „Umělecký rozkvět zábavního areálu Kaisergarten v Prater-Lustgarten ve Vídni“ získává absolventský diplom, na který Otto Wagner připisuje: „výrazný talent a obzvláštní píle“. Někdy v té době absolvoval též kurzy u Adolfa Loose. Po válce Hetmanek pracuje jako nezávislý architekt, v roce 1920 zakládá společnou kancelář s Franzem Kaymem, rovněž Wagnerovým žákem. Pro oba je toto období velmi úspěšné. Jejich profesní záběr je široký, velký důraz kladou na výstavbu obecního bydlení ve Vídni. Spolupráce trvá do roku 1935. Po druhé světové válce Hetmanek ve své tvorbě úspěšně pokračuje. Jeho krédo – jasné jednoduché formy s důrazem na funkčnost – naplno zaznívá z jeho poslední dokončené práce, vlastního víkendového domu v Puchbergu na Schneebergu.